Město v Brezňanské kotlině ve středu Horehronského podolí na pravém břehu Hronu pod Nízkými Tatrami. Je významnou křižovatkou cest Pohroním z Gemera do Liptova a přes Čierný Balog a Hriňovou do Zvolena. Obchodní, kulturní a průmyslové centrum Horehroní s městskými částmi: Bujakovo, Mazorníkovo, Predné a Zadné Halny.
   
Na území města jsou nálezy z mladší doby bronzové, nejstarší písemná zmínka o městě je z roku 1265, v liptovském privilegiu Bela IV. Výsady města podle štiavnického práva Brezno dostalo roku 1380, roku 1488 získalo tržní a jarmareční právo. V roce 1517 ho Dóczyovci, páni hradu Slovenská Lupča vypálili. Na svobodné královské město bylo povýšené roku 1655. Za svůj rozvoj vděčí hornictví, i když nedosáhlo takového rozmachu jako v ostatních středoslovenských hornických městech. V 17. století vznikaly cechy obuvníků, krejčích, bednářů, tkáčů a podobně. Místní řemeslníci vyráběli části oděvů a jednotlivé kusy nábytku pro okolní vesnice (klobouky, kožíšky, obuv - takzvané „krpce“, opasky, truhly).
   
V 18. a 19. století se v okolí rozvíjel železářský průmysl. V 19. století mělo město významnou úlohu v národně buditelském hnutí, uvažovalo se o něm jako o sídle Matice slovenské.
   
Ve městě se nacházejí zbytky hradeb z let 1650-1678, náměstí s částečně zachovalými původně renesančními měšťanskými domy, po požáru v roce 1779 pozdně barokně upravenými, klasicistická radnice z let 1779-1780 postavená na místě starší, renesanční z roku 1589, evangelický klasicistický toleranční kostel z let 1785-1787 a barokní budova bývalého piaristického kláštera založeného v roce 1694 (stavbu dokončili roku 1713). V kapli bývalého kláštera je zachovalá gotická socha Madony z dob kolem roku 1500 a dva tabulové obrazy sv.Barbory a Doroty.
   
Na náměstí je Městská věž z roku 1830, mariánský sloup z roku 1741 a římskokatolický kostel z let 1781-1785 s barokně-klasicistickým vnitřním zařízením. Ze starého gotického farského kostela, který shořel v roce 1779, se zachovala jen svatyně, kterou renesančně překlenuli v roce 1619. Na oltáři se zachovalo barokové sousoší Ukřižovaného.
   
Ve městě se nachází Horehronské muzeum ve staré radnici se stálou expozicí dějin města a etnografických sbírek.